Pohled Na Stranu Temna 7.Kapitola

10. srpna 2014 v 21:07 | Becca |  Pohled na stranu temna
Cesta do Prasinek byla dnes neuvěřitelně zdlouhavá. Na sedadle jsem se neustále vrtěla, znovu a znovu jsem se ohlížela po dveřích kupé, jestli mě náhodou někdo nesledoval. Docela nerada bych se dostala do potíží kvůli zmijozelskému parchantovi, kterému jsem teď bohužel byla hodně dlužná. A co mu mám vlastně říct? Napadalo mě ke konci cesty, když už vlak pomalu zpomaloval a cestující se začali hromadit u dveří. Pravdu? Nemůžu mu přece rovnou říct, že mu chci pomoct, mou pomoc by striktně odmítnul. Ovázala jsem si šálu kolem krku, zkontrolovala, jestli je má hůlka na svém místě pod hábitem a vykročila zasněženou cestou směrem k polím kolem města, kde jsme se naposledy střetli. Hustá vánice mi zabraňovala ve výhledu a tak jsem ke Chroptící chýši mířila víceméně poslepu. Ano, ke Chroptící chýši. Bylo to totiž jediné možné místo, kde se dalo v Prasinkách schovat před nebezpečím zvenku. Nikdo tam totiž nebydlel, vlastně, většina lidí se tam bála i vkročit. Údajně tam strašilo, což byla naprostá hloupost. Už ve třetím ročníku jsme tuto domněnku spolu s Harrym, Ronem a Hermionou vyvrátili. Pravdu totiž bylo, že kdysi za nocí úplňku se tam zdržoval jeden vlkodlak, shodou okolností také náš učitel obrany proti černé magii, který z důvodu bezpečnosti ničil raději jeden dům zevnitř, nežli celé město. Zkrátka mě napadlo, že by tato chatrč mohla být také dobrým útočištěm pro Draca Malfoye. Brzy na to jsem zjistila, že jsem se nemýlila. Sotva jsem totiž vkročila na příjezdovou cestu, všimla jsem si, že rohožka přede dveřmi není zasněžená. Jako by si na ní někdo před malou chvílí čistil boty od sněhu. I přesto, že jsem si byla téměř jistá jeho přítomností, pro jistotu jsem zpod hábitu vytáhla hůlku a pevně ji sevřela v ruce. Nad klepáním jsem ani nepřemýšlela, stejně by mi neotevřel. Vykopla jsem tedy dveře a roztřeseně vkročila do místnosti.
"Mdloby na tebe!" ozvalo se odněkud a já kouzlo hbitě odrazila.
Není nad to být ve střehu, pomyslela jsem si a konečně se octla tváří v tvář Dracu Molfoyovi. Vypadal jinak, než jak jsem ho viděla posledně, pod očima se mu rýsovaly černé kruhy a rysy měl strhané. Vypadalo to, že už pár dnů nespal, vyčerpaně. Ani hůlku už nesvíral tak pevně a sebejistě, jak tomu bylo posledně. Hleděla jsem na něj s překvapeným výrazem ve tváři a nezmohla na jediné slovo.
"Sklop to dolů," promluvila jsem po chvíli, "vypadáš strašně." Konstatovala jsem následně a opřela se o starou krbovou římsu.
"To jsi zase ty," rozčílil se, "to mě sleduješ?"
"Ne," pokrčila jsem rameny a našpulia rty. "Možná jen vím, kam by se uchýlil Smrtijed na útěku?" schválně jsem to zvedla do otázky a upřela na něj tázavý pohled. "Víš Malfoyi, já ti nevěřím. Nevěřím ti ani slovo z toho, co jsi mi řekl naposledy. Ty nejsi ten typ člověka, který by si mohl dovolit dělat chyby."
"Jak víš, že jsem…" začal pomalu, ale já ho přerušila
"Myslím si, že už to ví celá škola," řekla jsem to jako samozřejmost, takže se vrásky na jeho obličeji ještě prohloubily. "Já chci vědět něco, co jsi udělal v ten den, co byl zabit nemocnější čaroděj všech dob."
"Má to co dočinění s tím dnem, kdy jsme se poprvé setkali před komnatou nejvyšší potřeby." Řekl tiše, "tehdy jsi řekla, možná mě tě bylo v tu chvíli líto..."
Povytáhla jsem obočí, takže on si dokonce pamatoval, jaké hlouposti jsem v tu chvíli říkala? Už jsem se nadechovala a chtěla namítnout, že to musí být nějaký omyl, že mě nebývá líto takových lidí, jako je on. Když se pomalu posadil na zem a řekl ještě jednu větu, která mě bodla u srdce.
"To mi ještě nikdo nikdy neřekl," usmál se sám pro sebe a díval se někam do neurčita otevřenými dveřmi ven.
Přibouchla jsem je a posadila jsem se před krb vedle něj. Mlčela jsem a čekala na pokračování. Ve druhém patře byl slyšet hvizd větru, celá místnost byla zešeřelá a ozařovalo jí jen chabé světlo z krbu, kde praskal oheň.
"Když jsi odešla, objevil se tam dole můj otec. Už všechno věděl a ptal se, kdo to udělal a kam si se poděla ty. Samozřejmě mu netrvalo moc dlouho a přišel na to, že jsem to byl já. Tvrdil mi, že jsem zradil naši rodinu, že jsem poškodil její dobrou pověst tím, že jsem tě zachránil." Prudce zamrkal, nejspíš, aby zahnal slzy smutku. Nebo výčitek? "Tvrdil, že ještě s tím co se stalo předtím, si nezasloužím patřit tam, kam patřím. Osobně navrhnul, aby mě poslali do Azkabanu." Dodal pak a poslední slovo řekl tak tiše, že se v hluku větru zvenku zcela ztratilo.
Ale já i přesto věděla, že to bylo TO slovo, které nahánělo strach každému, který o něm jen zaslechl. Azkaban, nejvíce střežené kouzelnické vězení složené z mnoha cel, ze kterých se dostal jen málokterý kouzelník. Patřil mezi ně i Sirius, zvěromág, který byl Harryho kmotr a dobrý přítel nás všech. Jeho příběh ale bohužel skončil tragicky. Kdo ví, jaké šance měl proti ministerstvu šestnáctiletý kouzelník.
"A proč jsi vlastně přišla?" otázal se náhle. "Předpokládám, že jsi nevážila cestu z Bradavic až sem jen kvůli jedné hloupé otázce."
Najednou se nebylo nad čím rozhodovat, prostě jsem mu to musela říct.
"Chci ti pomoct," řekla jsem tedy váhavě a čekala na odmítnutí.
"Chceš pomoct někomu, kdo ti pět let ničil život?" zeptal se a začal v ruce nervózně žmoulat lem pláště.
"Ano," přisvědčila jsem, "a chci pomoct někomu, kdo mi ho zachránil!"
Nastala dlouhá odmlka, kdy Malfoy nejspíše přemýšlel, zdali přijmout pomoc od mudlovské šmejdky, či ne. Zaťala jsem ruce v pěst, ať si tedy poradí sám, když si myslí, že to se zchátralým domem a pár galeony zvládne!

Když už jsem byla na nohou, začal se pomalu zvedat taky, "tak, jaký je plán?" otázal se a na tváři se mu objevil náznak úsměvu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 RoberLita RoberLita | E-mail | Web | 10. května 2017 v 20:16 | Reagovat

Propescia For Sale Acheter Cialis Andorre Cialis Quand Le Prendre Cost Zithromax Acticin Can I Purchase No Doctor 100 Mg Viagra Pfizer  <a href=http://byuvaigranonile.com>viagra</a> Keflex Effect On Staphylococcus Aureus Buy Tadalis

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama